Archive for the ‘03 - Z mých cest po světě’ Category

Zanechal jsem Vás přitom, jak jsem se znechuceně otočil a vrátil se zpět do Polska. Naštěstí jsem ještě předtím z náčelníka vydoloval radu, že pokud bych sehnal notářsky ověřené zplnomocnění, že mohu ten motor proclít já, bylo by po problému. Tak jsem se trochu v autě prospal a ráno jsem již stál opět před celnici před Brestem. Odstavil jsem vozík s motorem mezi dva prodejní stánky a našel polskou babku, jenž prodávala ve stánku, která mi za 5 USD slíbila pohlídat odstavený vozík. Polskému vojákovi jsem řekl, že mám auto již prověřené ve Slawatyčích a kupodivu to fungovalo, takže cca za hodinu jsem stál před běloruským celníkem. Dal jsem mu vyplněné celní prohlášení a protože jsem nic k proclení nevezl, prošel jsem jenom standardní kontrolou všeho co jsem měl v autě. Tak jsem během další hodinky byl odbaven a dostal konečně svolení pokračovat. Ale žádný spěch! Přibližně po jednom kilometru, najednou byla přede mnou další budova s další celnici. Zastavit, počkat až přišel nějaký ozbrojenec a znovu důsledná kontrola celého auta. Hotovo, odjezd. Po dalších cca 2 kilometrech třetí celnice a zase obvyklá důkladná prověrka všeho co jsem měl v autě. Konečně jsem to měl za sebou a hurá. Aspoň jsme si to myslel. Ale chyba lávky. Po nějakých 500 metrech závora a tam stál jediný voják v maskáčích. A zase dotazy co vezu, kam jedu atd. Na moje protesty, že mne již třikrát důkladně kontrolovali mi doslova sdělil: Read the rest of this entry »

Někdy na podzim roku 1998, mne zavolal jeden z mých ruských obchodních partnerů. Sdělil mi, že má dva roky starou Audinu 8 (motor 4.2) a oddělal motor a vzhledem k tomu, že ho v Rusku nikde nesežene, požádal mne, zda bych mu mohl u nás opatřit nějaký starší slušný motor. No nebylo mě jasné, jak někdo dokáže oddělat dva roky starý motor u Audiny, protože tyto motory vydrží 400 tisíc i více km, aniž by bylo na nich znát, že jsou nějak opotřebovány. Ale budiž. V jednom nejmenovaném vrakovišti se mi podařilo sehnat slušný motor, jenž tam zbyl z totální bouračky. Měl najeto cca 170 tisíc, což je u těchto motorů slušně zajetý motor a byl za velmi rozumnou cenu. Tak jsem ho koupil a domluvil se, jak ho dostat do Moskvy. Dohodli jsme se, že já dopravím motor do Brestu na hraniční přechod Polsko-Bělorusko a on si pošle svého pracovníka, který ho tam převezme.

Tak jsem si půjčil přívěsný vozík, zapřáhl za svůj BMW a vyrazil. Cesta Polskem bez problémů, akorát jsem musel Polákům zaplatit 100 marek za převoz motoru. Ty nejvážnější problémy však na mne teprve čekaly. Read the rest of this entry »

V říjnu 1997 mne moje služební povinnosti (vyplývající z mé firmy) donutily ke služební cestě do Běloruska. Potřeboval jsem si ověřit, jak vypadá v praxi odbavování kamionů na Polsko – Běloruské celnici v Brestu. Sedl jsem do svého BMW a vyrazil. Polsko jsem projel bez nějakých problémů. První potíže nastaly asi 35 km před hranici s Běloruskem, protože jsem dojel na křižovatku, kde bylo jasně uvedeno: Nákladní auta vlevo, osobní auta vpravo. Protože jsem se potřeboval dostat na celnici pro kamióny jel jsem samozřejmě vlevo. Po pár kilometrech jsem narazil na poslední kamion fronty.

Tak jsem zjistil, že celá fronta čekajících kamiónů je dlouhá cca 25 km. To předpokládalo čekání na odbavení nejméně 26-30 hodin. Také jsem hned zaregistroval podnikatelského ducha zdejších Poláků. Podél čekajících kamiónů jezdila různě „domanyko“ upravená vozítka s horkými vuřty, klobásami, coca colou, kávou atd. Na co jste si vzpomněli, bylo k máni. Perfektní servis. Read the rest of this entry »

Od roku 1993 jsem měl malou spediční firmičku SMS-Praha CZ. Moje práce spočívala v získávání zákazníků pro přepravy jejich nákladů a zajištění těchto přeprav pomoci smluvních dopravců. Protože podobných spedičních firem byly tisíce, zaměřil jsem svou činnost na dvě oblasti, kde nebyla tak strašná konkurence.

1. Zajišťování přeprav ve směru západ-východ, t.j. do států bývalého SSSR a Blízký východ.

2. Komplexní služby v oblasti mezinárodního stěhování osob a firem. (Mimochodem právě z této činnosti vznikl název firmy „SMS“ – Servis Mezinárodního Stěhování, takže to nemá nic společného s SMS-kami mobilních telefonů).

Z této moji činnosti často vyplynula řada služebních cest ať již ve směru na západ, zejména do Německa a Holandska, kde jsem měl obchodní partnery jímž jsem zajišťoval jejich přepravy, nebo častěji ve směru východním, kde často docházelo k různým problémům ať již s přepravovaným nákladem, nebo z jiných důvodů.

Z několika zajímavých cest jsou moje následující příspěvky. I když se vám některé události budou zdát nevěrohodné, vše se skutečně tak stalo, jak to v těch příspěvcích popisuji.

Hezké čtení.