Archive for the ‘02 - Z domova’ Category

V poslední době se v televizní reklamě opět ozvaly naše největší bankovní domy se zajímavou (podle nich) nabídkou. Lákají v ni kde koho k uzavření tzv. spořícího životního pojištění. Většina z vás pravděpodobně ví o co jde. Pro ty co nevědí, napovím. Jednoduše zajdete do banky, koupíte podíl v nějakém investičním fondu, jehož součástí je i životní a většinou i úrazové pojištění. Myšlenka ve své podstatě dobrá. Mám-li k disposici několik desítek tisíc (nebo ti bohatší několik stovek tisíc), proč bych je nedal do rozumného fondu a ještě měl životní pojistku? Pokud jste se někdo ještě nerozhodl, vřele doporučuji. Na konkrétním příkladě uvidíte, jaká to je doopravdy výhodná investice. Read the rest of this entry »

Zajímavý diskusní příspěvek na E-zinu Zvědavec

Vyslovený názor:
A koho volit? Dobrá otázka, já bych skoro řekla kohokoli z těch, kteří nyní nejsou u moci. Nově zvolené vyzkoušet, pokud se neosvědčí, volit další v řadě. Třeba jim jednou dojde, že pokud mezi kradením nezačnou dělat také něco pro stát a občany v něm žijící, tak se u korýtka dlouho neohřejí. Read the rest of this entry »

Zdroj – přišlo emailem

Lídr Miroslav Kalousek – něco z minulosti

Do politiky vstoupil již v roce 1984, kdy se stal členem  Československé strany lidové (ČSL), která po boku vedoucí KSČ v jednotném politickém šiku Národní fronty hájila a budovala socialismus. Již tehdy byl aktivní a snažil se stoupat výše, ale vzhledem k jeho nízkému věku a členství jen v okrajové straně Národní fronty si musel na skutečný start kariéry teprve počkat. Vzhledem ke své minulosti v komunistické Národní frontě nemá pan Kalousek rád označení „lidovci“ a všechny, kteří tento termín použijí, opravuje podrážděně na „křesťanské demokraty“. Roztomilé. Read the rest of this entry »

Listopad 1989 a to, co nechtěl opravdu nikdo

Štěpán Kotrba – Britské listy

Setkání Bush-Gorbačov na Maltě 2. až 3. prosince 1989 zakončilo operaci Transition, která započala o několik let dříve v souvislosti s pohřbem Jurije Vladimiroviče Andropova (†1984), plánujícího už tehdy operaci Golgota 1. Obrat v myšlení sovětů přinesla černobylská katastrofa v dubnu 1986. Několik let před sérií „sametových“ převratů ve východní Evropě bylo klidem před bouří, která stále nepřicházela. A na kterou všichni čekali.

Nicméně… 11. října 1986 se Reagan a Gorbačov setkali v Reykjavíku na společném druhém summitu a o rok později pokračovalo ve Washingtonu jednání o „nulové variantě“. 30. října 1988 přijel Ševarnadze znovu do Washingtonu, aby předjednal smlouvu o likvidaci raket středního doletu. V listopadu proběhl úspěšný bezpilotní let raketoplánu Buran, který dokázal, že SSSR disponuje novou kategorií zbraní – kosmickým bombardérem s globálním dosahem a neuvěřitelnou nosností. Read the rest of this entry »

Tímto článečkem bych se s vámi chtěl podělit o zkušenost, kterou jsem získal v posledních dnech přímo ve svém bydlišti.

Kde kdo nadává (a v mnoha případech zcela oprávněně) na arogantní sprosté a tzv. „grófské“ jednání našich volených zástupců ať již v parlamentu, nebo naprosto zbytečném senátu. Takřka denně jsme svědky maškarády, kterou nám ukazují v poslanecké sněmovně. Nejhorší na tom je skutečnost, že je úplně jedno, za kterou partaj tam sedí, protože všichni mají jediný zájem, co nejdéle se udržet u koryta.

V poslední době jsem zjistil, že tato „nemoc“ je pravděpodobně více nakažlivá, než obávána „prasečí chřipka“. Dokonce bych ji mohl nazvat něco jako „svinská“, která se rozšířila a nadále šíří nebývalou rychlosti zejména mezi funkcionáři na všech úrovních. Stačí se podívat na jednání a chování volených i nevolených zastupitelů různých úřadů, kde každý občan je pro ně nesmírně obtížný hmyz, který neustále otravuje a vyžaduje nějaká plnění. No a končí to jak jinak na té nejnižší úrovni což jsou dnes místo tzv. totalitních „občanských výborů“, převážně představenstva bytových družstev. Read the rest of this entry »

Vít Klíma – Briské listy

S většinou názorů bývalého prezidenta Václava Havla jsem bytostně nesouhlasil a nesouhlasím. Jeho pozdní poznání, že po 20 letech od sametové revoluce vládne v ČR mafiánský kapitalismus, bych ale podepsal vlastní krví. Místo neviditelné ruky trhu tu vládne dobře viditelná ruka mafie, která se na nás (nebo spíše nám?) směje ze svých luxusních přímořských vil, lodí a letadel… 

V čem spočívají hlavní výhody mafiánského kapitalismu?

Hlavním obchodním artiklem mafie vždy byla a je ochrana jejích členů. Ochranu dnes poskytuje její politická složka, která po „vítězných volbách“ ovládne ministerstva, soudy i policii. Člen mafie je tak, ze strany státu, prakticky „nedotknutelný“. Když už se na něj – nedej Bože – něco provalí, justiční mafie jeho případ spolehlivě zamete pod stůl. Součástí ochrany je i účinné a věrohodné zastrašování odpůrců i podnikatelských konkurentů. Zastrašování vyžaduje dobré vztahy politické složky mafie s místním podsvětím i zahraničními kolegy, kteří jsou najímáni na špinavou práci. Read the rest of this entry »

2.5.2009 – Britské listy

Stále větší počet vědců je přesvědčen, že k prasečí chřipce nedošlo náhodou.Ne, argumentuje: tato globální pandemie – a všichni mrtví, jichž budeme svědky – je přímým důsledkem naší poptávky po levném mase, píše v deníku Independent Johann Hari. Je to jeden z více článků na toto téma v britském tisku.

Je pravda, že během historie se viry vždycky měnily a někdy nabývaly ničivé formy, která usmrtila velké množství lidí. Avšak z vědeckých důkazů stále více vyplývá, že jsme nevědomky vytvořili umělý způsob, jak urychlovat evoluci těchto smrtících virů a rozšiřovat je po světě. Tento způsob se jmenuje tovární farmy. Ty vyrábějí maso za levné peníze a k tomu jako přílohu soubor virů.

Máme-li pochopit, jak se to děje, musíme srovnat dva druhy statků. Můj dědeček měl prasečí farmu ve švýcarských horách. Nikdy nechoval více než dvacet prasat. Kdykoliv ve vnitřnostech nějakého z těchto prasat se vyvinula více nebezpečná forma viru, čelila ostrému odporu od imunitního systému prasat. Žila na čerstvém vzduchu, živila se potravou, na niž byla zvyklá od narození a žila bez stresu – takže mělo schopnost se virům postavut. Pokud virus zvítězil, dostal se jen tak daleko, jak daleko nemocné prase došlo. Takže virus mohl nanejvýš napadnout dvacet prasat. Pokud to byl opravdu silný virus, dostal se i na místní trh – kde se setkal s dalšími prasaty, žijícími v malých stádech.

Nyní to srovnejte s tím, co se děje, když vznikne virus na moderní tovární farmě. Na většině dnešních farem je nacpáno 6000 prasat rypák u rypáku v miniaturních klecích, kde se sotva mohou pohybovat. Celý život jsou krmeni umělou směsicí krmiva a leží nad svými vlastními hnijícími výkaly.  <— Celý článek —>

Zdroj anglicky ZDE

František Nevařil – Britské listy

 Faktických, věrohodných a publikovaných srovnání skutečných výsledků naší ekonomiky v době „zločinného“ komunismu a „svobodného“ kapitalismu pořád není dost, přesněji řečeno nejsou žádné. Místo toho máme pořád na stole jen neurčité bláboly a zatracování „totality“ jako samozřejmého zla o němž se ve slušné společnosti nepochybuje. Právě proto je nutno konkretní skutečnosti vyhrabávat a porovnávat. V tomto případě půjde o působení a hospodaření bank či peněžnictví, tedy odvětví, které je do určité míry pokládáno za páteř národního hospodářství státu.

1. V roce 1989 jsme měli v ČR jen 6 domácích bank, 1 domácí banku v zahraničí a 1 pojišťovnu. Z toho jen nová Agrobanka byla soukromá (v domácím vlastnictví), ostatní ústavy byly výhradně státní. V bankách pracovalo 19.511 a v pojišťovně pak 6.485 zaměstnanců. Průměrné mzdy v tomto odvětví odpovídaly zhruba celostátnímu průměru ve státním a družstevním sektoru národního hospodářství. Celkově toto odvětví vykázalo 22,736 mld. Kčs zisku (18 % z celkového zisku NH v ČR). Banky nedostávaly a nepotřebovaly sebemenší rozpočtové dotace a sanace. Vklady měly stoprocentní státní záruky, které nemusely být nikdy porušeny. Read the rest of this entry »

28.7.2008 – Britské listy

Sedm pohledů na české zdravotnictví
autorem je lékař, zaměstnanec fakultní nemocnice Motol, jehož jméno je redakci známo, ale z pochopitelných důvodů ho nezveřejňuje.

1. Pohled finanční:

Ve zdravotnictví je asi 210 miliard korun. T. j denně do systém 575 milionů korun za 2 dny 1 l50 000 000. Kč. Ročně 210 tisíc milionů korun. Bez nějaké činnosti shánění obchodů, to tak je přibližně jedna šestina státního rozpočtu ČR. Tedy finančně a objemově velmi zajímavý sytém. Možná poslední velký obchod státu.

2. Pohled managera pojišťovny:

Jak dostat ze systému ven, co nejvíce peněz? Dostat systém pod kontrolu. Tedy privatizovat. Kdo ovládá peníze, ovládá systém.

Peníze vlastní pojišťovny, respektive dostávají je od státu. Daň lidí je zdroj pojišťoven. Proto privatizace pojišťoven je klíč ke kontrola a získáni 210 000 000 000 Kč. Denní příjem je 575 000 000 Kč denně. To je sekundárně kontrola nad nemocnicemi, investicemi ve zdravotnictví a podpoře směrů rozvoje, které majitelé pojišťoven zajímají. Včetně politických cílů. Privatizace nemocnic a různých zařízení je nepodstatná, protože se uskuteční primárně při privatizaci peněz na léčení. A poplatky. Naprosto zástupný problém. Pouze zastíraní primárního cíle. Primární je souhra pojišťoven a politiků.

3. Pohled managera nemocnice:

V současné době je náklad pro léčení v nemocnici, tj. operace a ošetřování pacientka kolem 20 % nákladů, včetně mzdy za práci pro lékaře a sestry. To je 20% platby peněz od pojišťovny nemocnici za léčení, ošetřování aoperaci. Další náklady, léky, jídlo, služby, vyšetření 80%. To je zdroj peněz. A dále jsou dvojí ceny za materiál. Nemocnice kupuje zdravotní materiál za X Kč a pojišťovna platí X+20% ale až…i120%. Dle dohody Nemocnice versus pojišťovna.

Mzdové náklady jsou pouze 39 % z celkových nákladů obratu v nemocnici, ale to i se sekretářkami, ekonomickými silami a dalšími neefektivními zaměstnanci, zahradník a údržba. Velká nemocnice viz výroční zpráva. Peníze tedy odchází z 80 % balíku velmi jednoduchými cestami do spřátelených, nebo dokonce vlastních firem managmentu. Důležité je neustále vyhrožování zdravotnímu personálu, že pracuje špatně. Ten ale vytváří peníze pro systém, body. Sestry a lékaři doplňují systém penězi. Ale jsou nejhůře placenými články systému. Ale vytvořením řídícího článku, který vsugeruje, že bez něj to nejde jsou bezmocní. Největší zdroj příjmů jsou investice, beton, cihly, opravy pronájem služeb /úklid a jídlo/ event. nové přístroje a zavedení technologie. Léčení do příjmů vedení opravdu nepatří. Kdo vlastní budovy nebo řídí systém má k disposici soukromou nemocnici či kliniku, s nulovou réžií. Závěr naprosto podcenění platově sester i lékařů. Plat zřízence hrubého 11 000 Kč a zdravotní setry 14 000Kč a lékaře po promoci při plném úvazku 16 000 Kč. Zaměstnanci v nemocnici jsou v současné době nezajímavá komodita.

3. Pohled pacienta:

Pacientovi je vsugerováno, že se dá vše vyléčit. Jsou sloučeny příznaky a nemoci dohromady……… <– Celý článek –>

18.6.2008 – Britské listy

Martin Myant: Valtr Komárek měl pravdu. Hodnota koruny bude dále stoupat
Jan Čulík

Zeptal jsem se známého ekonoma a odborníka na české hospodářství, profesora Martina Myanta z Univerzity of the West of Scotland, cestou na konferenci do anglického Nottingahmu, proč podle jeho názoru vůči západním měnám tolik stoupá hodnota středoevropských měn.

Odpověděl mi: Valtr Komárek měl pravdu, když začátkem devadesátých let argumentoval, že by kurs koruny vůči tehdejší německé marce měl být tři koruny za marku. Read the rest of this entry »