2.5.2009 – Britské listy

Stále větší počet vědců je přesvědčen, že k prasečí chřipce nedošlo náhodou.Ne, argumentuje: tato globální pandemie – a všichni mrtví, jichž budeme svědky – je přímým důsledkem naší poptávky po levném mase, píše v deníku Independent Johann Hari. Je to jeden z více článků na toto téma v britském tisku.

Je pravda, že během historie se viry vždycky měnily a někdy nabývaly ničivé formy, která usmrtila velké množství lidí. Avšak z vědeckých důkazů stále více vyplývá, že jsme nevědomky vytvořili umělý způsob, jak urychlovat evoluci těchto smrtících virů a rozšiřovat je po světě. Tento způsob se jmenuje tovární farmy. Ty vyrábějí maso za levné peníze a k tomu jako přílohu soubor virů.

Máme-li pochopit, jak se to děje, musíme srovnat dva druhy statků. Můj dědeček měl prasečí farmu ve švýcarských horách. Nikdy nechoval více než dvacet prasat. Kdykoliv ve vnitřnostech nějakého z těchto prasat se vyvinula více nebezpečná forma viru, čelila ostrému odporu od imunitního systému prasat. Žila na čerstvém vzduchu, živila se potravou, na niž byla zvyklá od narození a žila bez stresu – takže mělo schopnost se virům postavut. Pokud virus zvítězil, dostal se jen tak daleko, jak daleko nemocné prase došlo. Takže virus mohl nanejvýš napadnout dvacet prasat. Pokud to byl opravdu silný virus, dostal se i na místní trh – kde se setkal s dalšími prasaty, žijícími v malých stádech.

Nyní to srovnejte s tím, co se děje, když vznikne virus na moderní tovární farmě. Na většině dnešních farem je nacpáno 6000 prasat rypák u rypáku v miniaturních klecích, kde se sotva mohou pohybovat. Celý život jsou krmeni umělou směsicí krmiva a leží nad svými vlastními hnijícími výkaly.  <— Celý článek —>

Zdroj anglicky ZDE

Tak jsem stále přemýšlel, co nového napsat, aby zde „nesmrděl“ dva měsíce starý článek. SEO? Kristepane, toho je všude plno, nikoho to moc nezajímá a stejně to moc nefunguje, protože si Google dělá co chce a mění tak často systém, že to ani ti nejlepší experti nedokáží analyzovat, natož přijmout vhodná opatření.

Pak jsem si řekl, co takhle něco kolem stávající krize a jak z toho ven? Jenomže co já bych o tom mohl psát, když ještě začátkem ledna nás naši nejlepší ekonomové ze všech našich ekonomů, všude přesvědčovali, že u NÁS se žádná krize konat nebude, protože my máme zdravý finanční sektor, zdravý průmysl (kde je ten průmysl?), takže NIC. No jo, ale nyní zase ti sami nejlepší ekonomové vymýšlejí a dávají rady jak z té neexistující krize ven. Takže žádné povídání o krizi, která neexistuje a existuje a nikdo neví jak na ni. Ono by se vědělo, kdyby se chtělo, ale tak nějak se moc nechce.

Ale každá krize i nekrize je především v té až první řadě o PENĚZÍCH. Ano milí přátelé, peníze jsou tím co hýbe světem ať se nám to líbí nebo ne. Tak mě při té příležitosti napadlo, podívat se jak a kde přišli naši předci na názvy našich měn. No u koruny, nebylo o čem přemýšlet. Je jasné, že podnětem pro každou „korunu“  (českou, slovenskou, švédskou atd.), byl symbol královská koruna. Celý článek »

František Nevařil – Britské listy

 Faktických, věrohodných a publikovaných srovnání skutečných výsledků naší ekonomiky v době „zločinného“ komunismu a „svobodného“ kapitalismu pořád není dost, přesněji řečeno nejsou žádné. Místo toho máme pořád na stole jen neurčité bláboly a zatracování „totality“ jako samozřejmého zla o němž se ve slušné společnosti nepochybuje. Právě proto je nutno konkretní skutečnosti vyhrabávat a porovnávat. V tomto případě půjde o působení a hospodaření bank či peněžnictví, tedy odvětví, které je do určité míry pokládáno za páteř národního hospodářství státu.

1. V roce 1989 jsme měli v ČR jen 6 domácích bank, 1 domácí banku v zahraničí a 1 pojišťovnu. Z toho jen nová Agrobanka byla soukromá (v domácím vlastnictví), ostatní ústavy byly výhradně státní. V bankách pracovalo 19.511 a v pojišťovně pak 6.485 zaměstnanců. Průměrné mzdy v tomto odvětví odpovídaly zhruba celostátnímu průměru ve státním a družstevním sektoru národního hospodářství. Celkově toto odvětví vykázalo 22,736 mld. Kčs zisku (18 % z celkového zisku NH v ČR). Banky nedostávaly a nepotřebovaly sebemenší rozpočtové dotace a sanace. Vklady měly stoprocentní státní záruky, které nemusely být nikdy porušeny. Celý článek »

1. Kde a jak zjišťují společnosti jako Maxtis a další, telefonní čísla koncových uživatelů a zejména skutečnost, že tito vlastní PC a připojují se k Internetu přes telefon.

Přece mne nebude někdo přesvědčovat, že nějaký pracovník Maxtisu sedí u stolu, listuje ve Zlatých stránkách a pak zapíchne prst do náhodně vybraného čísla telefonu, kam poté zavolají. To se dnes v 21. století nenosí. Možná by stálo za úvahu, požádat, nebo ze strany soudu dát požadavek Úřadu pro ochranu osobních údajů, aby prověřil, jak získala společnost Maxtis (a ostatní podobné společnosti) telefonní čísla a zejména znalosti o tom, že ti a ti uživatelé určitého telefonního čísla vlastní také PC a připojují se k Internetu prostřednictvím TO2. Možná by to bylo zajímavé zjištění. Jestliže tyto údaje společnosti Maxtis (nebo Českým Radiokomunikacím) poskytla TO2, porušila tím § 89 odst.3) a § 91 odst.2) Zákona č. 127/2005 Sb.,o elektronických komunikacích. Celý článek »

Tento příspěvek je pro všechny kdo byli, cítí se, nebo budou podvedeni společnost Telefónica O2 (dříve Český Telecom), přesměrováním na zpoplatněné datové linky.

Můj případ se táhne od dubna roku 2006. Mezitím proběhlo 2 x jednání u Obvodního soudu pro Prahu 10, kde jsem byl úspěšným a odvolací jednání u Městského soudu v Praze, který spis vrátil OS pro Prahu 10. Dnes t.j. 27.10.2008 se mělo konat opětovné jednání u Obvodního soudu pro Prahu 10. Když jsem se na toto jednání dostavil, sdělil mně soudce,že jednání je zrušeno, z důvodu STAŽENÍ žaloby žalobcem Telefónicou O2.

Chtěl bych v tomto článku dát několik rad ostatním, jež byli, nebo budou podvedeni nadnárodní společnosti Telefónica O2. (dále jen TO2). Celý článek »

Wenzel Lischka
Britské listy - 24.7.2008

Zadáte-li si do vyhledávače na internetu heslo „vybočený palec“ dostanete nejméně 3.750 kusů nalezených odkazů. Jestliže si je prostudujete, pojme vás vážné podezření a děsivé plíživé obavy o náš osud. Všichni, kteří o vybočeném palci píší, mají totiž podivný strach napadnout pravou příčinu vybočeného palce.

Zaútočili by tím totiž na ČLR, na komplex nadnárodních firem, globální kapitál, a nedej bože možná i na známé zpravodajské služby, které konspirují, aby ovládnuly celý svět a uvrhnuly jej do nebývalé totality, která zde ještě nikdy nikde nebyla. Celý článek »

11.10.2008 – Britské listy

Britský ministr financí Alistair Darling naznačil, že vláda bude vyžadovat odškodné od šéfů britských bank, odpovědných za vznik této krize.

Zdůraznil, že pro daňové poplatníky je „nepřijatelné, aby lidi přijímali obrovská rizika, která měla nesmírně škodlivé dopady, nejen na jednotlivé instituce, ale na celý hospodářský systém. Vyjednáme příslušné dohody.“

Krizové zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ze sedmi čelných západních ekonomik v pátek večer schválilo „naléhavé a výjimečné zásahy“ na záchranu bank uprostřed obav, že nová vlna paniky posunula globální finanční systém na hranici rozkladu.

Skupina G7 se dohodla, že podnikne „všechny nutné kroky“, včetně přijetí britského plánu částečného znárodnění banks ve snaze uvolnit zamrzlé úvěrový trhy poté, co Wall Street utrpěla nejhorší týden ve své historii. Vzhledem k tomu, že akcie koncem týdne dramaticky poklesly, skupina G7 přislíbila, že podnikne rozhodné kroky ve snaze zabránit tomu, aby další velké západní banky zbankrotovaly. <– Celý článek –>

10.10.2008 – Britské listy
Štěpán Kotrba

Operace Lepra: Ukrajina dodávala tanky Keni, platila je vláda Jižního Sudánu

Mají somálští piráti napojení na ruskou rozvědku?

Zlikvidovat banku nebo pancéřový vůz, za tím je jenom hrubá síla. Zlikvidovat celou republiku, to už chce, řekl bych, jistou úroveň.

Kopie faktur z lodi Fajna, kterou zajali somálští piráti a která vezla náklad ukrajinských tanků, ukazují, že smlouva obsahuje zkratku GOSS, což podle vojenských zdrojů je zkratka pro „vládu Jižního Súdánu.“ (Gouvermenth of South Sudan).  Ve světle těchto zjištění tak celá pirátská operace vypadá jinak. Dala by se také nazvat „operace Lepra“ podle choroby, kterou prý „trpí podle ruských lékařů ukrajinský prezident Jučšenko už deset let“.
 
Informace vyšla v Rusku 24. 7. 2008. Že by na to přišli oni ruští „vědci“ zrovna během počínající krize s Tymošenkovou?? Celý článek »

28.7.2008 – Britské listy

Sedm pohledů na české zdravotnictví
autorem je lékař, zaměstnanec fakultní nemocnice Motol, jehož jméno je redakci známo, ale z pochopitelných důvodů ho nezveřejňuje.

1. Pohled finanční:

Ve zdravotnictví je asi 210 miliard korun. T. j denně do systém 575 milionů korun za 2 dny 1 l50 000 000. Kč. Ročně 210 tisíc milionů korun. Bez nějaké činnosti shánění obchodů, to tak je přibližně jedna šestina státního rozpočtu ČR. Tedy finančně a objemově velmi zajímavý sytém. Možná poslední velký obchod státu.

2. Pohled managera pojišťovny:

Jak dostat ze systému ven, co nejvíce peněz? Dostat systém pod kontrolu. Tedy privatizovat. Kdo ovládá peníze, ovládá systém.

Peníze vlastní pojišťovny, respektive dostávají je od státu. Daň lidí je zdroj pojišťoven. Proto privatizace pojišťoven je klíč ke kontrola a získáni 210 000 000 000 Kč. Denní příjem je 575 000 000 Kč denně. To je sekundárně kontrola nad nemocnicemi, investicemi ve zdravotnictví a podpoře směrů rozvoje, které majitelé pojišťoven zajímají. Včetně politických cílů. Privatizace nemocnic a různých zařízení je nepodstatná, protože se uskuteční primárně při privatizaci peněz na léčení. A poplatky. Naprosto zástupný problém. Pouze zastíraní primárního cíle. Primární je souhra pojišťoven a politiků.

3. Pohled managera nemocnice:

V současné době je náklad pro léčení v nemocnici, tj. operace a ošetřování pacientka kolem 20 % nákladů, včetně mzdy za práci pro lékaře a sestry. To je 20% platby peněz od pojišťovny nemocnici za léčení, ošetřování aoperaci. Další náklady, léky, jídlo, služby, vyšetření 80%. To je zdroj peněz. A dále jsou dvojí ceny za materiál. Nemocnice kupuje zdravotní materiál za X Kč a pojišťovna platí X+20% ale až…i120%. Dle dohody Nemocnice versus pojišťovna.

Mzdové náklady jsou pouze 39 % z celkových nákladů obratu v nemocnici, ale to i se sekretářkami, ekonomickými silami a dalšími neefektivními zaměstnanci, zahradník a údržba. Velká nemocnice viz výroční zpráva. Peníze tedy odchází z 80 % balíku velmi jednoduchými cestami do spřátelených, nebo dokonce vlastních firem managmentu. Důležité je neustále vyhrožování zdravotnímu personálu, že pracuje špatně. Ten ale vytváří peníze pro systém, body. Sestry a lékaři doplňují systém penězi. Ale jsou nejhůře placenými články systému. Ale vytvořením řídícího článku, který vsugeruje, že bez něj to nejde jsou bezmocní. Největší zdroj příjmů jsou investice, beton, cihly, opravy pronájem služeb /úklid a jídlo/ event. nové přístroje a zavedení technologie. Léčení do příjmů vedení opravdu nepatří. Kdo vlastní budovy nebo řídí systém má k disposici soukromou nemocnici či kliniku, s nulovou réžií. Závěr naprosto podcenění platově sester i lékařů. Plat zřízence hrubého 11 000 Kč a zdravotní setry 14 000Kč a lékaře po promoci při plném úvazku 16 000 Kč. Zaměstnanci v nemocnici jsou v současné době nezajímavá komodita.

3. Pohled pacienta:

Pacientovi je vsugerováno, že se dá vše vyléčit. Jsou sloučeny příznaky a nemoci dohromady……… <– Celý článek –>

18.6.2008 – Britské listy

Martin Myant: Valtr Komárek měl pravdu. Hodnota koruny bude dále stoupat
Jan Čulík

Zeptal jsem se známého ekonoma a odborníka na české hospodářství, profesora Martina Myanta z Univerzity of the West of Scotland, cestou na konferenci do anglického Nottingahmu, proč podle jeho názoru vůči západním měnám tolik stoupá hodnota středoevropských měn.

Odpověděl mi: Valtr Komárek měl pravdu, když začátkem devadesátých let argumentoval, že by kurs koruny vůči tehdejší německé marce měl být tři koruny za marku. Celý článek »